Základní škola a mateřská škola Benešov nad Černou

V Benešově nad Černou (do r. 1945 Německém Benešově) sahá školská tradice až do 16. stol. Původní farní škola se nacházela v budově rychty a v roce 1793 byla vystavěna školní budova čp. 141 u kostela. Vzhledem velkému počtu školních dětí byla v roce 1885 vystavěna nová školní budova na náměstí (dnes MŠ, čp. 86). Škola fungovala před rokem 1918 jako obecná s vyučovacím jazykem německým.

Po vyhlášení samostatné Československé republiky a přijetí nových školských zákonů byla z popudu Národní jednoty pošumavské roku 1920 otevřena státní česká menšinová obecná škola. Česká škola byla umístěna nejprve ve staré budově německé školy (č.p. 141, později spořitelna), výuka zde započala 1.9.1920. V té době proběhly opakovaně kontroverze v obci poté, co byla vytlučena okna a dvakrát stržena česká cedule z budovy školy. Vzhledem k tomu, že v roce 1924 byla povolena druhá třída a budova tak byla nedostačující, bylo již tehdy úředně žádáno o novostavbu. Prosazování českých menšinových zájmů v Něm. Benešově bylo v rozporu se snahou místních zřídít v Benešově německou mešťanku. Správa české školy aktivně intervenovala na ministerstvu proti tomuto záměru a odůvodňovala to neklidnými národnostními poměry. 

Již v roce 1924 se konalo úřední komisionelní šetření za účelem naleznutí vhodnějších prostor pro umístění české školy. Tehdy byly vhodné místnosti nalezeny v čp. 100 majitele Moritze Resche. Správce školy za pomoci poslance Kříže z Budějovic aktivně intervenoval ke školským úřadům ohledně přestěhování české školy. V témže roce zřízena prozatímně II. třída (od r. 1927 definitivně). K 31.1.1925 škola přesídlila do nových prostor domu čp. 100 a sousedního čp. 322.

Nově adaptované prostory však brzy přestaly vyhovovat a správa školy prosazovala novou stavbu. Kvůli špatnému stavu školní budovy byla česká škola umístěna už od roku 1934 na náměstí v prvním patře hostince patřícího českobudějovickému měšťanskému pivovaru. Po prvotních neúspěších se žádostí k ministerstvu a k Ústřední matici školské došlo k intervenci školského insypektora Emila Drobila ve prospěch zřízení měšťanské školy a stavby nové budovy. Výnosem zemské školní rady z 13.12.1935 byla v N. Benešově zřízena česká státní měšťanská škola a zároveň zrušena II. třída české obecné školy. Ke zřízení došlo k 1.9.1936 a výuka probíhala v pronajatých místnostech hostince na náměstí. 

Příprava staveniště pro budovu měšťanky započala demolicí původních domů čp. 100 a čp. 322, ve kterých byla česká škola umístěna v letech 1925-1934 (mateřská škola od r. 1928). Stavební materiál z bouraných budov byl vydražen místnímu obyvatelstvu. Podle plánu Františka Cuce stavitelem Křižíkem z Vodňan vystavěna nová budova české státní mešťanské školy k 6. červnu 1938.

Krátce na to však v důsledku mnichovského záboru byla česká škola uzavřena. V letech 1940 - 1945 sloužila budova jako doléčovací ústav pro německé vojáky a v roce 1945 v ní byli ubytováni ruští vojáci. Bylo zde ubytováno na 700 rudoarmějců, kteří měli dle kronikáře budovu bezohledně vydrancovat. Materiál na opravu budovy vyžadoval řídící učitel od místních Němců dle školní kroniky i s revolverem v ruce. Škola byla jako již česká otevřena v listopadu 1945. V padesátých letech 20. stol. školu navštěvovalo až 700 žáků. V šedesátých a sedmdesátých letech se počet žáků navštěvujících školu pohyboval okolo 450.

Škola ve školní budově funguje dodnes (2022). Budova byla rekonstruována a nachází se zde hudební oddělení trhosvinenské základní umělecké školy B. Pišingera.